Reportek asi bude trochu nudnej, ale stalo se toho za ten týden hrozně a sepisovat to všechno tak by to nikoho nebavilo číst. Takže tentokrát spíš jen takovej itinerář cesty.
Čtvrtek 21.7.
Ráno balim krámy ve Val Senales, loučím se s partou a hodnou paní domácí a zadávám do GPS francouzskej Montpellier, kde mam potkat Marťu s Verčou. GPS ukazuje 980km – ou fuck. Tak deme na to. Docela to utíká, prvních pár set km Itálií s krásnou scenérií mezi horama, pak krásný výhledy podél středozemního moře, napříč Provence, přezpíval sem si celejch 140 songů z CDčka, na tacháku naskakuje 1100 a já potkávám holky na Valras Plage kousek za Montpellierem. Dostávám welcome-bier, ještě chvíli kecáme a jdem spát na pláži vedle kamennýho mola.
Pátek 22.7.
Ranní ptáče dál doskáče tak kolem pátý skáču na molo fotit východ slunce a pak dopoledne s holkama zewlujem na pláži. Pivka vychlazený v ledovym moři nám odnesla voda ale místní jsou hodný a organizujou záchrannou akci 
Pak ještě pokouknem v rychlosti po městečku, je dost přelidněný, pak sčeknem sprchovací záchody a nějaký obchůdky a vyrážíme přejet do Španělska. První destinací je San Pere Pescador a kousek u něj kemp Amfora kde Marťa jedno léto makala.
Parkujem u pláže, kupujem jídlo, ještě se stavujem v garážích kde bydlí místní plavčíci a na noc razíme na disko plný holanďanů, kde je až do pěti ráno o zábavu postaraný. Spousta panáků, tanečky a fotky se stínama na zdi zakončujou vcelku fajn den.
Sobota 23.7.
Ráno se probíráme z komatu, kecáme s českou dvojicí co tu v létě maká, chvíli se válíme na pláži a vyjíždíme do Figueres, kde se narodil Salvator Dalí a má tu super muzeum, který rozhodně stojí za návštěvu. Fůra hustejch obrazů a plastik dává hromadu zábavy na několik hodin. Pak ještě procházka městečkem, internet kafíčko, kebábek a navečer jedem dál.
Stavujeme se v pěknym kempu San Josef u Castell d’Aro ale nenechaj nás tu hrát ping-pong tak přejíždíme do Santa Christiny kde je nějaká fiesta u příležitosti jakýchsi závodů. Spousta stánků, lunapark, večer nějaká kapelka místních teenagerů a velká pohoda. Pan metlička metlil, pivko chutnalo a zábavy bylo dost. Jen už trochu chyběly síly takže kolem půlnoci to balíme a jedem spát na pláž Fosca kousek odsud.
Neděle 24.7.
Ráno zvědavou Verču vytrestal vosí roj, balíme krámy a jedem do Barcelóny. Pěkný město, našli sme zdarma parkáč a razíme na exkurzi. Prošli sme Pg. de Gracia, skoukli výstavu fotek místního fotografa Catalá-Rocy, pak náměstí Placa de Catalunya, další ulice a další legrácky. Pokoukali jsme na místní skateboarders, oživlý sochy a všelijaký zajímavý domy.
Nakonec jsme se rozhodli hledat hostel, ale vše bylo drahý nebo nějaký divný. Takže na večer odjíždíme do Casteldefells, příjemný městečko u moře kousek od Barcelóny. Večer se tu stavujem v kavárně na nějaký dobroty, pokoukám na místní jak slaví výhru ve fotbale a jdem se utábořit ke hradu nad městem.
Pondělí 25.7.
Pondělí ráno a probuzení v podhradí. Jdem se zcivilizovat do Casteldefells na pláž a frčíme zpátky do Barcelóny. Na programu je monstrózní bazilika Sagrada Familia, opravdu mega stavba která rozhodně stojí za návštěvu. Dál jdem přes parčík Parc de la Citadella do Collumbova přístavu Puerto De Colombo. Koukáme na lanovku, která vede přes dva sloupy po rovině až na kopec nad přístavem, pak ještě vyvýšenej vyprahlej Park Güell s výhledem na město, spoustou prodejců šmuků prchajících před policajtama a mozaikou vykládaným ještěrem kde se asi musí vyfotit každej.
Když se nám podařilo dobloudit ke garážím s autem, vyrážíme do Salou, resp. jeho části CapSalou, kde má Marťa kámoše Gerarda, Janču a Kristýnu z loňska kdy tu makala. Domeček nacházíme, dáváme vínko na terase a unavený jdem spát. Postel, sprcha a zázemí bytu jsou hodně příjmná změna.
Úterý 26.7.
Úterý mělo být ve znamení zewlingu na pláži, bohužel Verču potkala smutná věc že jí zmizela kabelka s dokladama, foťákem a vším důležitým, takže blokujem kartu, objíždíme místa, vyrábíme náhradní klíče a řešíme to i ono. Na chvíli jsme se stavili na maličký přelidněný plážičce v CapSalou a na večer pak jedem do La Piedy na pláž popíjet maté a relaxovat, pak ještě policejní stanice kde se fízlové dokonce svolávaj telefonem aby mohli okouknout blonďatý holky. Na úplnej večer je v plánu pivko v Zeppelin rokáči v salou, holky tam zůstávají přes noc, já frčim na byteček a hurá do peřin.
Středa 27.7.
Ráno se jdu ještě projít na kopeček nad barákem, nabírám holky v Salou a jedem na výlet do městečka Reus. Je to jedna velká shopping zóna plná krámečků a butiků, kdo rád utrácí za módu tady musí být v ráji. Mají tu jeden velkej kostel, koupil sem si tu sluneční brejle, dali jsme něco k jídlu a vrátili se na večer do Salou. Tady šly holky na nějakou párty s místníma, já sem si Matěje zaparkoval na hlídanej parkáč a prošel si super pěší zónu. Ta taky rozhodně stojí za vidění večer, spousta osvětlenejch fontán, barů, hospůdek a lákadel pro turisty. Podival jsem se jak černoši hrajou fotbal a pak to zalomil na pláži, dlouho jsem tam ale nevydržel a malý agresivní mouchy mě zahnaly do auta.
Čtvrtek 28.7.
Čtvrtek jsme ještě pozewlili na pláži v Salou a odpolko vyrazili asi 60 kilometrů do Siurany, což je hezká přehrada a nad ní v horách skalní město. Jsou tam starý kamenný domy, zbytky hradu, dokonce nějaký restaurace a kavárny, kostel, žije tam pár místních.. Určitě to stojí za prohlídku, výhledy odtam jsou parádní. Taky se tu traduje pověst o holce, co tu skočila ze skály na koni. Na večer jsme sjeli z městečka dolů k přehradě a zakempili tam na parkáči u přehradní hráze.
Pátek 29.7.
Ráno jsme chtěli ještě zůstat v Siuraně ale divný zamračený počasí a mrholení nás zahnalo na cestu, navíc Martě není nějak dobře. Takže sedíme většinu dne v autě a jedem na severo-západ. Stavujem se na chvíli projít Pamplonu – město vyhlášený během před býky – a docela pěkný. Maj tu dobrej kebab jako všude, opět pěkný starý město a spoustu krámků plných šmuků. Marťa si kupuje futrál na telefon a dostáváme €30 pokutu za překročení doby parkování. Naštěstí se Marťa ptá jestli to máme platit a městská policajtka před náma bloček roztrhala a prej že když jsme zahraniční tak ať to neřešíme. Aspoň k něčemu je dobrá ta španělská laxnost. Pak pokračujeme dál směrem na Bilbao a kempujem kdesi u louky asi 40 km před ním.
Sobota 30.7.
V sobotu ráno je Martě už hodně nedobře takže první v Bilbau míříme do nemocnice. Marťa dostala diagnózu angína, kapačku a nějaký prášky, celej to proběhlo vpohodě, až jsem se divil. Pak konečně jedem do centra a nacházíme fajn hostel kolem 20ti euro se snídaní tak to berem. Pozdě odpoledne konečně vyrážíme na prohlídku města. Bohužel jsme brutálně zabloudili, protože v mapě jsou dvě náměstí s úplně stejným názvem takže jsme šli úplně z jiného místa než jsme mysleli. V noci to tak byla trochu orientační hra.
Zabloudili jsme někam na okraj do jakýhosi ghetta kde by se člověk bál jít po tmě sám, taky sme viděli krásný noční Gugenheim muzeum, koupili si něco na zub a celkově pozewlili. Nakonec jsme si ještě prošli uličku kousek od hostelu, kde to teda bylo velký peklo, samý hard-rock-metal-punkový kluby, spousta ožralejch lidí, s foťákem přes rameno sem si tam vůbec nepřipadal dobře.
Neděle 31.7.
Neděle už je známá same-old story. Ráno jsme zjistili že nám vykradli auto, takže busem na odtahový parkoviště kam ho policajti převezli, sepsat papíry na stanici, rozloučit se s holkama a hurá do Francie. Během tohohle celýho pobytu se ještě někam provařilo číslo kreditky, takže mi z účtu zmizely prachy, závěr akce teda nic moc, ale jinak pecka.
Co dodat – jestli jedete do Špáňa, plaťte v keši, parkujte na hlídanejch a better safe than sorry. Jinak u moře líp, střed je vyprahlá pustina a osobně mam Francii radši, ale holky bomba společnost a hromada skvělejch zážitků, to je jasný
Žádné příbuzné články.