Další festík proběhl tenhle víkend na Malý Skále. Jelikož už na tuhle akci jezdím asi 4 roky, nemohl sem si ho nechat ujít ani letos. Akce proběhla spíš v alko-duchu, z ohlášených cca 100 kapel jsem viděl nějakých 5, ale i tak to byla supr zábava. I na vzdory bouřce, která ze soboty na neděli celej podnik spláchla.
Akce se nastartovala klasicky na Staropackym nádraží, kde už nám Steve se svou slečnou a svou sestrou hlídal místa ve vlaku, takže sme si hezky sedli, odšroubovali pivní zátky a vydali se na cestu. Proběhla bez komplikací, pohodová třičtvrtěhodinovka byla zlatá proti sedmi hodinám na Mástry.
Na Malý Skále už nám pro změnu drželi místečko pro stany Víťa s Luckou, bůh jim žehnej, bylo tu už dost krutě narváno. Chytli sme místo hned u hlavní cesty, bohužel částečně na jedné z vyšlapaných cestiček mezi stany, takže první noc jme šestkrát vstávali a opravovali pokopané šňůry, jednou si nám dokonce někdo na stan lehnul a museli sme ho odehnat 
Asi 20 metrů od stanu tekla Jizera, takže sme se šli hned po postavení stanů trochu vykoupat. Chytře jsem si nevyndal peněženku z kapsy, peníze sem usušil, zato juniorpas rozlepený na dva díly mi pak nechtěl rozhodčí ve vlaku uznat
Pak sem si dal 2 střiky do půlitru a hurá do areálu na Znouzectnost. Hráli sice na malým pódiu, ale bylo to supr, podvečer, lidi pařili a bylo jich tak akorát, paráda. Po Znouzi nastoupili slovenský exoti Horkýže Slíže, kteří tradičně předvedli pekelnou show. Mazec. V kotli mi spadnul můj luxusní slamáček a jen sem se ohlíd za sebe, jen sem viděl jak se vzdaluje k nebesům a letí někam daleko.. naštěstí po pár písničkách zase přiletěl zpátky .. ještě že tak, chvíle na zemi by z něj udělala placku.
Po horkýžích jsem zašel do stanu na nějakej refresh, trochu jídla a asi litr kafe, přivezenej z domu. Pak sem šel zas do areálu, ale byl sem nějakej znavenej, navíc se mi všichni stratili a moc sem se nebavil tak sem radši zalezl do stanu a spal. Moc teda vlastně ne, protože kvůli kafi sem nemoh spát a když už to vypadalo že jo, tak nám nějakej opilec zakop o šňůry a moh sem stavět stan znova. Navíc trochu pršelo, noc na hovno.
Ráno sme vytáhli k snídani flašku rumu a vyrazili na procházku na Panteon nad Malou Skálou. Nebyli sme sami, táhly se tam úplný zástupy. Cestou sme ještě skoukli neckiádu, největší oblibu asi získalo plovoucí prase, naopak nic moc nebyly čmeláci na listu, co pluli podle břehu a somrovali od přihlížejících alko
Prošli sme se tada po lesíku, navštívili vyhlídku nad malou skálou, cestou sem vylemtal litřík vína, ještě sme si dali oběd v hospě v kempu a zas hurá do areálu. Zas sme trochu zewlovali, spali, plavali v řece a jinak zabíjeli čas.
Kolem šestý jsme šli se Stývem podpořit naše favority, slovenské Iné Kafe. Bohužel co předvedli bylo dost úlet, zpěv falešnej naprosto hrozně, kytara se úplně ztrácela.. fakt jak kdyby dali noty a texty někomu, kdo věci od kafe nikdy neslyšel. Jedinej nefalešnej zpěv tak stanem zněl když zpívalo publikum. Ale i tak sme to se Stývem v první řadě odzpívali celý, a nedělní hlasivky podle toho taky vypadaly
Pak zas tradiční alko-zewling, nakoukl sem na Anetu L. a pak následovala kolem desátý našlapaná Vypsaná Fixa, která předvádí pravidelně bezkonkurenční výkony. Ani teď se nadala zahanbit, a to měl bubeník zlomenou ruku ! Takže supr paráda, a pak zasáhlo počasí.
Neustálej liják ukončil hlavní i druhou nekrytou stage a lidi se začli po kotníky v bahně trousit domů. Naše banda však již byla slušně pod parou a tak sme lítali od stánku ke stánku, čvachtali v kalužích a dělali bordel. Když nám byla zima, Víťa obstaral litrovku 57% višňovice, poprvý nás pěkně kopla, ale pak už to bylo vklidu, zazpívali sme si v telefonní budce a šli spát. Já se ještě šel mrknout jestli budou hrát jaxi taxi, kupodivu nehráli a tak sem se taky uložil ke spánku. Provaz s hajzlpapírem nataženej mezi stany odklonil klopýtající opilce a tak byl v noci i docela klid.
Druhej den jsme bohužel zjistili, že program skončil, takže sme dopili višňovku, dojedli zásoby, sbalili věci a jeli domů.
Shrnutí: paráda, příště zas ve stejnym duchu. Vpohodě byla i hygiena, ToiStroy aneb příběh sraček roku 2003 se díky bohu neopakoval. Jen škoda toho předčasnýho ukončení.. takže vzkaz pre poriadatelou: KOKOTI !
Žádné příbuzné články.