Stejně jako loni jsme ani letos neodolali volání krkonošskýho mainly-punk-festu s nejlepším výhledem a jeli se podívat do Františkova u Jablonce nad Jizerou. Naše městečko zde letos mělo dost početný zastoupení a zážitků bylo opět požehnaně.
Srázek jsme dali v 11 na Staropackym nádraží, kde jsme cestu zahájili Stevovou oční operací, peteho žihadlem a krákorou od paní z boudičky, která pak na nás ale byla ošklivá, když sem si k ní do boudičky omylem pro pivo sáhnul. Taky sme potkali první účastníky festu, který jeli z Tanvaldu do Jablonečka vlakem přes Pardubice.. prej je chlastání ve vlaku víc baví 
No tak sme od nich ochutnali zelenou, hodili frisbeečko a pomalu nalezli do vlaku.
Vláček byl tradičně vpohodě, trochu našlapanej, což nám ale nezabránilo si v něm hodit frisbee, k čemuž se s chutí přidala i fůra spolucestujících. V svobodný atmosféře sme vypili něco zásob z domova, Steve si ulevil do záchodu s mejdlíčkem a Lucii sme přivázali za pásek k sedadlu, což nás pak dostalo do stresu když sme měli najednou vystupovat a nikdo nebyl schopnej to povolit
Tak sme dojeli do Jablonečku a začli řešit co dál. Dali sme si cígo aby se nám líp myslelo a přitom nás upoutala u pumpy stojící hipícká dodávka. Samo sme na její posádku začali volat jakou maj supr káru, když se z repráku na střeše ozvalo: „Chcete hodit na Háskov ?“. Kdo by odolal, hned sme tam naběhli a supr típek nás odvez až nahoru, ještě nám dal každýmu Kitkat, prostě sen. Tohle se na velkejch festech nestává.
Nahoře Steve s Lucií popadli z hromady dříví špalek na sezení a vydali sme se k basecampu. Pak už začla klasická fesťáková „rutina“: postavit stan, pozdravit sousedy, vyfotit se v pyramidě, udělat Stevovi pupendo (asi 10 pokusů), zapařit na muziku, dát si nějaký chálo, pohodička. Z kapelek byli klasicky fajn NVÚčka, dali i jednu příchuť kterou vynechali loni. Steve měl opět halucinační chvilku, tentokrát si nenechal vyvrátit, že Štěpán je zpěvák z Éček, a že už ho s nima kolikrát viděl Slobodnou Europu sme proseděli snad kromě Život je pes ale taky to bylo příjemný. Pak nastoupilo nonpunk Schodiště a tenhle orchestr prostě nemá chybu.. hráli toho hodně z nový desky, chyběl mi asi jen Diskosong ale jinak těžce katarzní záležitost, rozhodně nejlepší show dne. Jestli bylo něco lepší tak jen Mňága, která hrála po nich. Hoši z Valmezu to umí rozbalit a energii, kterou prali do publika by nepobral ani zeměměřič Olda z Akumulátoru 1 Moc moc dobrý, v závěru si vzal kytarista mikrák a odzpíval neskutečnym hlasem vypalovačku od AC-DC, tohle dostalo každýho, všichni lidi na jedný vlně, perfekt. Snad kromě Steva, kterej už klasicky chrápal na celtě
Po nich přišli Clou a my sme šli na vodnici, kterou sme si přivezli ssebou. Bohužel někdo z naší party provařil uhlí, takže sem pak šel s kleštičkama škemrat do čajovny. Naštěstí měl čajovník dobrou náladu, asi nám už odpustil propálený koberce z loňska, takže mi dal zapálenou briketu a my sme mohli ochutnat citrónový osvěžení. Během toho jsme Stevovi vyoperovali kontaktní čočky, pak ještě došli skouknout SPS, při kterejch sem zavzpomínal na svý mladý léta a zas ke stanu. Ještě sem zahlídnul kousek Skyline, který sem neznal, ale taky pěkně nakopávací, moc mě to bavilo, příště si je dám celý.
Pak už všichni, že jdem spát, tak sme se rozloučili u stanu, polovytáhli polomrtvýho Steva, pomalu sme změnili názor a šli na fotbálek. Tam jsme ještě potkali Kláru, která zrovna slavila svátek, tak sme jí hned ne moc galantně navrhli, že by nám teda mohla koupit pivo Nakonec to myslim skončilo rumem. Síly nám vydržely do pěti do rána, u fotbálku byla pohoda, zazpívali sme si s reprodukovanou hudbou, která se linula z afterstage, porazili fajn típka s přítelkyní a pomalu sme to zalomili. Hustej byl Vinšikův bratránek, kterej u fotbálku dopil svý asi dvacátý-čtvrtý pivo toho dne. Pak sme z něj měli srandu, že to má celou basu a taky sme o něm po zbytek festu mluvili jako o basákovi
Provarem dne se asi stal Vóďa, když prohlásil, že jediný proč by si koupil lístek na oba dny je, kdyby dneska hrálo Nahoru po schodišti dolů. Tak mu řikáme: „Jo, to hraje, za půl hoďky to začne“. A on: „To je ňáký Schodiště, to nebude ono“ Tak se vykašlal na hudbu a šel kalit na Háskov, kde dle zaručených informací během čtvrt hodiny poslal deseti fernetů, pak ještě deset přidal a celkově tam ten večer nechal 15 kil. Hustý. Vrchní se po tý první desítce s obavou ptal, jestli má nějaký problémy s holkou nebo o co jde
V sobotu ráno nás všechny vzbudil do růžova vyspanej Steve, že prej „Vstávejte, já se nudim, mě to tu samotnýho nebaví“ Dali sme vodnici, rum a vypravili se na Háskov na česnečku. Kromě Steva, kterej vyrazil na Duklu vozovnu a KPS, protože „potřebuje stihnout dopolední kapely“. To sme pochopili v jednu odpoledne, když už zas v areálu chrápal jak zařezanej. Každej si to holt užívá po svým
Na Háskově sme dali česnečku, kafe, obídek, Ondra mi potajnu osladil pivo a šli sme podpořit mojí oblíbenou šou vypracovaných těl založenou na tvrdých rytmech, jak se pánové z Debill heads rádi označují. Bylo to dobrý, celkem sme si zaskákali, pár songů mi hodně připomíná ranný kabáty. Následoval Volant a Apple juice, to už sou takový klasiky který každej zná tak co o tom psát. Místo perverzního folkaře Záviše jsme zvolili vodní alternativu, kde sme taky uviděli sousedku Verču poprvý s nově natuženým čírem. Nechápu jak se s tim vešla do stanu. S Vinšikem jsme vesele rozvíjeli teorie o tom, jaký by bylo přijít domů s tim, že: „Maminko to je Verunka, a my se budem brát“. Hehe by asi mamču kleplo
Odpoledne se pomalu překlopilo ve večer, zapařili sme ještě na Totální nasazení, výbornej punčík lehce do Ska na kterej sem se hodně těšil, very good. Místo doktora PP sme s Mejlikem došli na véču, řízek s bramborama za 6 pětek supr. Když sme se vrátili už sem byl dost vyndanej takže zatímco před stanem opět frčela vodnice, já sem zalez do stanu a obětoval spánku Éčka a Wohnouty. I když to byl spíš takovej polospánek, takže sem toho slyšel i celkem dost.
Probral sem se na Vypsanou fixu, na kterou už se zas rozjel regulerní slejvák, aspoň sem zajel novou pláštěnku. Moc se ale neosvědčila, trapný patenty se při chůzi pořád rozepínaly, takže sem byl od pasu dolu stejně mokrej. Za celou fixu sem nikoho nepotkal, zato chudák Steve si to opět užil punkově. Spal vesele na celtě a když začlo lejt, lidi ho do tý celty zamotali aby nezmok. On si tam ovšem trošku ublinkl a pak jak se v tý celtě převaloval.. no nic moc, ale stejně už myslim ten Linkin park tolik neposlouchá
Jedinej člověk, kterýho sem nakonec potkal byl Onderčuk, a tak sme se vydali na Háskov v naději, že tam najdem zbytek bandy. To už bylo deset v noci, zima, lilo jak z konve a všude tradiční bahýnko. Když sme došli, nikdo od nás tam sice nebyl, ale stejně to bylo jako oáza – sucho, krásně teplo, dost volnýho místa, paráda. Chvíli po nás pak přišel David, Káťa a pár lidí od nich, takže sme příjemně poseděli, nijak mě nemrzelo, že nemrznu po kotníky v blátě na Třech sestrách. Tahle sme proseděli i Mládkův banjo band, ještě sme se vyfotili s Fanánkem, kterej se tam po koncertě objevil a kolem jedný ráno sme šli na Gaia Mesiah – holky to parádně rozbalily, s Totálkama pro mě nejlepší kapelka soboty. Mělo to jen jednu podstatnou vadu na kráse, a to že hráli hrozně krátce, pochybuju že to bylo víc než nějakých 25 minut. Dost dlouho ladili a dramaturgie zřejmě pak byla neúprosná, bylo taky vidět že by ještě pár pecek dali. Druhým trochu negativem pak byla obrovská vrstva kluzkýho bahna v kotli, kdy si člověk připadal jak na ledu. Navíc když je pódium postavený v kopci.. no paráda.
Po Gaie jsme se konečně potkali u stanu se zbytkem našeho komanda a šli zas do stanu s fotbálkama, dali pár her a následně se přesunuli do Afterstage stanu. Byli sme tam tak hoďku – hráli vesměs punkový cover-verze starejch popovejch hitů, což mi celkem sedělo.. taky už sem byl dost pod vlivem takže sme slušně zapařili. Po návratu ke stanu jsme z legrace zaklepali na Stevův stan, jestli nechce vylízt a kalit. A on, světe div se, vylezl i s dvoulitrovou petkou piva, nandal si boty (asi po čtvrt hodině) a byl naprosto ready. I když ono to zas tak nepřekvapí vzhledem k tomu, že spal s pár přestávkama už od jedný odpoledne Stevův stan stojí taky za zmínku. Měl chudák nějakou zlomenou tyčku a celej vypadal tak nějak nezdravě.. Vinšik mu neřekl jinak než „ten Stevův kripl“ )
Takže sme se všichni nakýblovali do stanu k Petemu, pili a kecali, slušná afterparty. Po druhý petce už sem fakt nemoh tak sem dezertoval a šel spát. To bylo něco kolem půl sedmý. Po dvou hodinách jsem byl ale vzbuzen, že balíme a jdem na vlak. Byla mlha, zima, mokro a hnusně. Takže sme zbalili a vydali se na pochod dolů do vesnice, škoda že nejezdil Kitkat bus. Chudáka Steva cestou nějak zradily boty, takže šel půlku naboso. Na vlak sme přišli deset minut před odjezdem, pohoda. Cesta domů byla dost vytuhlá záležitost, čemuž se ale nejde divit. Takže sme dojeli domů a bylo to.
Fest byl fajn, ač se počasí každej rok aspoň na nějakou dobu podělá. Jinak se celým festem linula hymna od Schodiště:
„ve čtyři ráno začnou křičet práci,
už za tři hodiny budu schánět práci,
už za 2 hodiny mi začne cukat v tváři,
a za hodinu jsou tu popeláři“
a vždycky když stála řeč, nebo chtěl jít někdo spát, spolehlivě se odněkud ozvalo: „hele už za hodinu tu budou popeláři, na to si musíš počkat“ případně jakákoliv jiná variace na tohle téma. Takže fajn víkend, hlas se mi vrátil do normálu ve čtvrtek
Žádné příbuzné články.